Toníku, věnuji ti v tomto dušičkovém čase tichou vzpomínku. I když jsem tě znal jen rok a půl vždy jsem doufal, že se ještě někdy potkáme. Tak až tedy na druhém břehu. Bůh s Tebou.

Toníka jsem znala asi 2,5 roku a přestože jsme spolu nikdy nevedli dlouhý rozhovor, byl pro mě člověkem, který mi přirostl k srdci. Když odešel, odešlo něco i ze mě. Je jedním z těch, u nichž nezáleží na tom, jak dlouho je znáte, ale je důležité, jaký ve vás nechali dojem. Pořád mi chybí.

Jsme moc rádi, že nám Toník měsíc před svojí smrtí požehnal náš nový domov, že byl našim dobrým přítelem, učitelem a v mnohém také vzorem. Nyní se stal také našim přímluvcem. I když byl drobné postavy, pro nás to byl velký člověk. Vzpomínáme na něj jen a jen v dobrém a vyprávíme o něm našemu malému synovi, protože je nám líto, že ho již nepozná sám...