Blíží se smutné období, kdy květy náhrobky ozdobí a se vzpomínkou na časy minulé uctíme naše zesnulé. Podzim pláč schovává pod víčky, rozežnem smuteční svíčičky. Vzpomínky na duši zastudí, na blízké a jejich osudy, kdy nad žulovým kamenem na všechny milé vzpomenem.

Je mi jedno, jestli jsi anděl, jsi můj anděl a já tě nepustím.

Alexandra Adornetto

Když k smrtí zvadnou růže a nektar vydechnul, lehounké jejich duše do Elysia jdou. A tam, když nehostinný proud zapomenout dal, vonící jejich stíny nad Léthé kvetou dál