Jak tiše žila, tak tiše odešla. Byla jedinečná, vystudovala vysokou školu, vdala se, byla šťastná. Po té ji zmohla nemoc, bojovala, chtěla žít. Nemoc jí přemohla a mě, mámě zbyla prázdná náruč, bolavé srdce i duše. Vzpomínám na Tebe pořád zlatíčko, není dne ani minuty, kdy bych na tebe nemyslela. Miluji Tě drahá dcerko, navždy.